Autor: P. Jan Lisowski | Archidioecesis Olomucensis
Zdroj: © Třicet ozvěn Lásky | Měsíc s Božským Srdcem | 2026
Datum napsání:
22.06.2026
Třicet ozvěn Lásky ∼ Zamyšlení na 22. června
Milovat, jak miloval On.
Nové přikázání vám dávám: Milujte se navzájem: jak jsem já miloval vás, tak se navzájem milujte vy ~ Jan 13, 34.Když se zadíváme na obraz Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, nevidíme pouze symbol náboženské úcty, ale setkáváme se s pulzujícím středem samotné Boží podstaty. Červen, měsíc tradičně zasvěcený tomuto Srdci, nás zve k hlubokému ztišení a k naslouchání ozvěnám, které z tohoto zdroje milosrdenství zaznívají do našeho každodenního života. Dnešní ozvěna nás staví před jedno z nejkrásnějších, ale zároveň nejnáročnějších tajemství evangelia. Je to výzva, kterou Ježíš zanechal svým učedníkům během poslední večeře, ve chvíli, kdy se stín kříže již nebezpečně prodlužoval. Říká nám: „Nové přikázání vám dávám: Milujte se navzájem; jak jsem já miloval vás, tak se i vy milujte navzájem.“ Tato slova nejsou pouhým doporučením pro chvíle pohody, ale základním zákonem křesťanského života, který má svůj počátek i cíl právě v Božském Srdci.
Slovo „milovat“ dnes v našem světě často ztrácí svou původní váhu a hloubku. Bývá redukováno na pomíjivý cit, chvilkové okouzlení nebo na obchodní vztah, kde dáváme jen proto, abychom něco získali zpět. Ježíšovo přikázání však přináší radikální novost. Klíčem k celému tajemství je ono malé, ale zásadní slovíčko „jak“. Milovat, jak miloval On. To znamená opustit lidská měřítka lásky a vstoupit do měřítek božských. Ježíšova láska se neptá, zda si ji zasloužíme. Nečeká na naši dokonalost, neodvíjí se od našich zásluh a nekončí tam, kde naráží na lidskou nevděčnost či zradu. Jeho Srdce tluče pro každého člověka čistou, bezpodmínečnou a vykupitelskou láskou, která se dává až do krajnosti, až do posledního dechu na kříži.
Vstoupit do školy Božského Srdce znamená nechat se proměnit touto láskou, abychom ji pak dokázali zrcadlit dál. Často se pokoušíme milovat druhé ze svých vlastních lidských sil, a proto tak rychle narážíme na své limity. Jsme unavení, zklamaní, zranění a naše srdce se uzavírají. Ježíš nás však neposílá do světa s prázdnýma rukama. Když nám dává toto přikázání, nabízí nám zároveň své vlastní Srdce jako nevyčerpatelný pramen. Milovat, jak miloval On, je možné pouze tehdy, když nejprve dovolíme Jemu, aby miloval nás. Když se denně noříme do jeho milosrdenství, když u něj hledáme útěchu a sílu, naše vlastní srdce se začíná rozšiřovat a přebírat rytmus srdce Kristova.
Tato láska v praxi neznamená velká, hrdinská gesta, která by viděl celý svět. Projevuje se v tichu a nenápadnosti všedního dne. Znamená to dokázat naslouchat někomu, kdo nás unavuje, odpustit člověku, který nám ublížil, a neoplácet zlé zlým. Znamená to velkorysost v pohledu na chyby našich blízkých a ochotu pomoci tam, kde z toho nebudeme mít žádný prospěch. Božské Srdce bylo otevřeno kopím, aby z něj mohla vytékat krev a voda - symboly svátostí a milosti. I naše srdce musí být občas „probodnuto“ tím, že potlačíme své vlastní sobectví, své pohodlí a své ego, aby skrze nás mohl k druhým proudit Boží život.
Když se podíváme kolem sebe, uvědomíme si, jak moc náš svět trpí chladem a samotou. Lidé touží po opravdovosti a po přijetí, které nehřeší přetvářkou. Kristus si vybral nás, abychom byli prodloužením jeho rukou a ozvěnou tlukotu jeho Srdce v tomto světě. Svět neuvěří našim slovům, pokud nebudou podepřena skutky lásky. Naše schopnost milovat druhé tak, jak nás miloval On, je tím největším svědectvím o Boží přítomnosti mezi námi. Nechme se tedy dnes vést tímto tichým hlasem z tabernáklu, buďme vnímaví k příležitostem, které nám den přinese, a nebojme se otevřít svá srdce dokořán, aby skrze ně mohl zářit tentýž plamen, který hoří v Srdci Ježíšově.
Závěrečná modlitba: Pane Ježíši, Ty jsi nám otevřel své Božské Srdce a ukázal nám, co znamená milovat bez výhrad a bez hranic. Vyznáváme, že naše láska je často slabá, sobecká a plná podmínek. Prosíme Tě, přetvoř naše srdce podle Srdce svého. Dej nám milost, abychom dokázali odpouštět těm, kdo nám ubližují, vidět Tvou tvář v lidech opuštěných a trpících a darovat se druhým s upřímnou radostí. Nauč nás milovat tak, jak jsi miloval Ty, abychom v našich rodinách i společenstvích šířili Tvůj pokoj a Tvé milosrdenství. Amen.
